Historie plemene


Galgo Espanol – vypadají křehce, ale dokáží vyvinout neskutečnou rychlost a sílu. Jejich podoba nebyla po léta formována „pochybným smyslem pro krásu“ některých chovatelů, ale vychází z hledání přirozené dokonalosti při lovu. Můžeme se setkat s elegantní hladkosrstou formou (Gerónimo) nebo se „starobylou“ drsnosrstou formou (Estrella)

Budeme-li zkoumat dokumenty FCI mohli bychom nabýt dojmu, že se jedná o poměrně nové plemeno, vždyť jako samostatné bylo FCI uznáno až v roce 1972, kdy byl také sestaven jeho první standard. Ale pouhé zdání klame. Španělský galgo je starobylé plemeno chované ve Španěsku už po tisíciletí.

O historii plemene španělský galgo existuje řada teorií. Někteří ho považují za přímého potomka asijských pouštních chrtů (nejpravděpodobněji slugi), jiní za potomka původních keltských chrtů a tedy příbuzného dnešních vlkodavů, deerhoundů a greyhoundů.

Pravda bude asi někde uprostřed. Keltové se svými středně velkými loveckými psy, kteří lovili „na oči“, přišli na Iberský poloostrov přes Pyreneje někdy v 6 století př.n.l. V pozdějších dobách Římané tyto chrty žijící v provincii Hispánia nazývali Canis Gallicus neboli keltský pes, lze usuzovat, že z tohoto názvu je také odvozen dnešní název plemene galgo.

V následujících stoletích bylo potom plemeno ovlivněno dalšími plemeny jako jsou podengo ibicenco nebo již dříve zmiňovaná slugi, kteří přišli na Iberský poloostrov s Maury někdy v 8. -15. století našeho letopočtu.

V dnešní španělštině Galgo znamená obecně chrt.

Ve své domovině jsou tito psi stále chováni spíše pro lovecké využití než pro výstavní exteriér nebo jako domácí mazlíčci. Bohužel ve Španělsku přetrval také jiný zvyk. Galgové jsou zde považování pouze za lovecký popřípadě dostihový nástroj a poté co splní svojí úlohu se jich jejich „páníčkové“ zbavují velmi krutými metodami. Chcete-li se o osudech těchto psů dozvědět více nebo třeba i pomoci můžete na stránkách……..

Naštěstí, ale roste ve Španělsku počet těch, kteří tyto krásné a milé psy chovají pro radost.

Galgové jsou na jednu stranu něžná, křehká stvoření. Rádi se mazlí se svým pánem, ale i s jinými. Ale chtějí si vybírat komu svoji pozornost věnují.

Na druhou stranu jsou to stvoření plná energie vyžadující tak jako každý chrt spoustu pohybu. Není potřeba s nimi chodit na mnohahodinové procházky, ale opravdu velmi nutně potřebují možnost se volně vyběhat na volném prostranství, kde je nikdo a nic nemůže ohrozit, a kde nemůžou nikoho ohrozit oni.

Ideálním pohybem jsou pro ně amatérské dostihy nebo coursing, kterému se i u nás mohou věnovat do sytosti.